Kamery se už začínají vyplácet
OMYL ANONYMA
V minulém čísle Občasníku jsem psal o kamerách v ulicích. Chtěl jsem pokračovat jiným příspěvkem, ale události minulých týdnů mě přinutily u tohoto tématu zůstat. A cože se vlastně tak zajímavého přihodilo? Minulý týden přišel na odbor školství anonym. Řešil problematiku v mateřské školce Kotlaska a v závěru zmínil i nově vybudovaný kamerový systém. Cituji: „Když jsem poprvé spatřil uvedené dílo nevěřil jsem svým očím, zda jsem v MŠ nebo nápravně výchovném ústavu Vinařice, Ruzyni apod., které takto možná ani nejsou vybaveny. Domnívám se, že ostrahu šlo zařídit citlivěji, s menším počtem kamer a úsporněji. Ušetřené prostředky pak použít ve školství jinde…..“. Pěkný názor a byť má na něho pisatel právo, realita je jiná. V sobotu 12.4. totiž pronikli na pozemek střežený kamerami dva muži a na pozemku školky si počínali jak v supermarketu. Ovšem v supermarketu bez pokladny. Dokonce jim ani nevadilo, že je rodina správce doma. Procházeli areálem, pokoušeli se vytrhnout okenní parapety a brali vše co jim přišlo pod ruku. Ovšem toho necitlivého kamerového systému, na který upozorňuje anonymní pisatel si vůbec nevšimli.Zvláštní. Proto jsme hned v pondělí za přítomnosti Policie ČR, MP Prahy 8 pořídili fotografie pachatelů a hlídky obou bezpečnostní složek dostaly snímky do výbavy pro pochůzky. To, že oba muže do dvou dnů zadržely a předvedly, bylo právě tím, že mohly okamžitě na ulici pachatele identifikovat podle fotografií pořízených kamerovým systémem. Nač tedy rozvíjet debatu o citlivosti či necitlivosti řešení kamerového systému. Chytli jsme zloděje - to je to, oč tu běží. Byla to zkouška naostro a dokázala, že jdeme správným směrem. Kdybychom byli ve státě Texas, pan správce by teď čistil svoji „dvojku“ a oba zloději by leželi pod jabloní. My to udělali po našem a tak to trvalo jen o něco déle. Prach a broky jsme do nich nenasypali, ale jisté je, že krást na Kotlasku nebo na jiný objekt, kde pod střechou ční ty podivné bílé roury a mrkají na ně okem co nikdy nespí, už nepřijdou. A o to jde.