Alkohol v ulicích
V předchozích dnech stál před pražskými radnicemi úkol, který běžně neřeší. Náměstek primátora vyzval městské části ke spolupráci při tvorbě obecně závazné vyhlášky, kterou by bylo zakázáno požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích a na určených místech.
Téma, jehož řešení je podle mého názoru potřebné, je vnímáno, jak jsem se při jednání s magistrátem přesvědčil i značně kontroverzně. Zdá se, že existují dva tábory, kdy se jeden snaží s tímto velkým nešvarem v rámci reálných a legitimních možností alespoň něco udělat a druhý, který setrvává v nečinnosti a tvrdí, že si tím město nepomůže. Jenže je otázka vymahatelnosti opravdu prioritní? Všichni přece dobře víme co řešíme. Chceme vybrat pokutu nebo odstranit z veřejnosti nežádoucí jev? Ano, ideální je obojí, ale čeho chceme dosáhnou je nad slunce jasné. Městská část Praha 8 má naštěstí v této záležitosti naprosto neotřesitelný a vlastní iniciativou podepřený názor, který se nebojí prezentovat. Protože se považuje tak trochu za spolutvůrce, reagovala mezi prvními na výzvu náměstka Blažka a vytipovala místa, kde je tento problém nejpalčivější.
Bohužel nejde záležitost řešit plošným zákazem. Říkám bohužel, protože většina z nás asi těžko chodí s flaškou piva nebo Vodky v ruce po ulici a otravuje kolemjdoucí s žádostí o finanční příspěvek, protože se hladina v oné láhvi nebezpečně přiblížila ke dnu a tím naopak hladina alkoholu v krvi nemůže dosáhnout požadované výšky. Většina z nás se nepovaluje před obchody, supermarkety a stánky s levným alkoholem a neopíjí se do němoty. Většina z nás totiž pracuje. A cestou do práce či z práce míjí beztvaré páchnoucí ostrovy a musí tyto pohledy chtě-nechtě strpět, protože neexistuje síla, která by s tím mohla něco udělat.
Návrhem vyhlášky o zákazu požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích však svítá naděje. Naděje, že mravní úpadek v této oblasti nemusí pokračovat. Naděje, že slušný člověk nebude muset bezmocně přivírat oči a zacpávat si nos. Naděje, že zvítězí zdravý rozum. A podruhé musím v tomto článku použít slovo bohužel. Protože o tom, jestli se dál na Praze 8 budeme muset dívat na alkoholem zmožené karikatury budou bohužel rozhodovat jiní. A tak nám nezbývá než doufat, že ti „jiní“ budou mít dost odvahy a zdravého rozumu, nechají spát své politické ambice a na věc se podívají očima obyčejného člověka.